Více než patnáct let buduje Mgr. Ivo Durec v rajhradském archivu úžasné Světové muzeum archivních kartonů. Pomalu již asi skončilo období přebalování archiválií do konfekčních kartonů z EMBY, které poskytlo velké množství dávných i nedávných obalů, ČIS na svých zahraničních cestách před covidem získalo rovněž nemálo krásných krabic. Budeme se snažit doplnit zhruba desetileté období, kdy jsme neměli vlastní internetovou prezentaci, o fotografie a popisy těchto našich miláčků. Ale úplně nejlepší je navštívit samotné rajhradské archivní muzeum, po dohodě s jeho obětavým kurátorem.
V dobách, kdy se vysloužilé archivní krabice doslova hrnuly do svého nového domova, přicházely také převážně vstřícné reakce našich kolegyň a kolegů – dovolte nám alespoň některé připomenout:
12. 3. 2007 / Ahoj Ivo, z tvého muzea jsem naprosto nadšená a omlouvám se, že jsem nereagovala ani já, ale aspoň jsem to barvitě vylíčila Pavlovi. Samozřejmě že bych se ráda propasírovala s nějakým svým kartonkem nebo šanonkem na tuto světovou platformu, snad něco objevím… Moc tě zdravím a doufám v brzký nález nějakého úžasného archivního obalu.
Mgr. Renáta Růžičková, SOkA Pardubice
12.3.2007 / Velmi nás zaujal Váš projekt muzea archivních kartonů. Dlouho se zapomínalo, co vlastně „dělá archiv archivem“, až jste přišli vy. V našem archivu se nalézá mnoho typu věkovitých kartonů, v některých případech dělaných přímo na zakázku muzea. Takže v nejbližších měsících od nás můžete čekat několik navržených přírůstků do Vašich sbírek.
PhDr. Zdeněk Vácha, Archiv NTM
8.3.2007 / Pochopil jsem, že v muzeu kartonů nejde o obsah, ale o tvar či konstrukci. Nevím, zda lze za karton chápat i pouzdra na listiny. Posílám alespoň na ukázku jedno z depotu kostelní věže v Bořeticích. Do podobného pouzdra byla tamtéž vložena láhev slivovice, kterou se mi však před „budoucími“ nepodařilo zachránit, a tak je dosud uložena v kostelní báni.
Václav Hortvík, SOkA Mikulov
7.3.2007 Vážený pane nejvyšší kurátore archivních krabic, gratuluji k dokonalé, precizní realizaci unikátního projektu záchrany archivního dědictví.
P. S. Doufám, že i my brzy najdeme nějaký „uňikat“ (nutno přečíst velmi krátce, s důrazem na druhou slabiku a s měkkým i opravdu velmi měkkým) a budeme se moci zařadit mezi dárce.
PhDr. Blažena Przybylová, Městský archiv Ostrava