Prolog

Nemám rád loučení a už vůbec ne ta, která jsou z kategorií takříkajíc „definitivních“. Laskavý čtenář proto promine mou snahu poněkud odlehčit skličující chvíle, provázející odchod našeho milého nadřízeného. Jak jinak uchovat památku na téměř tři dlouhá desetiletí společného života než několika úsměvnými vzpomínkami na reálné situace, které se udály během působení PhDr. Emila Kordiovského v mikulovském okresním archivu? Událostí hodných zaznamenání byly stovky. Bohužel, čas se rychleji nachýlil, a tak se čtenář může seznámit jen s torzem původně plánovaného arcidíla. Za všechny nedostatky se omlouvám.

Václav Hortvík